Tuž sem se tady pod Kavkazem po ranu podival na vysledky voleb našich česko-slovenskych bratru. Jak by řekla jedna naša naprosto marna baba z parlamenta – byla sem zděšena. V prve řadě mě překvapilo, že multykulturni levičaci už svym školstvim zblbnuli tolik mladeže, že strana s přišernym nazvem Progresivni Slovensko dostala skoro pětinu hlasu. To je varujici… Ja […]

Tuž, jak bych to řeknul, aniž bych kohokoliv urazil? Vite, moji milovani slovenšti bratia, my tady u nas na Moravě, ve Slezsku a v Čechach mame tež mnoho kohoutů (po chorvatsky kokotů). Pokud to jde, zbavujeme se jich tak, že je volíme do parlamentu, za prezidenty a jine uředniky, čimž je vlastně odsunujeme daleko od normalnich lidi. To misto, kaj se pak hromadi, se jmenuje Praha. […]

Je leto. Statisice Ukrajincu dočasně umistěnych v Česko-Slovensku okupuju vlaky a autobusy směřujici na vychod. V devadesati procentach to su baby s děckama, kere se jedu podivat dodom za babku a dědkem, zkontrolovat latyfundyje, navštivit kamošky, nakupit domaci špek, klobasky, samohon a vratit se zpatky do Česko-Slovenska, kde se sice zatim nebojuje, zato su oba staty ožebračovane […]

Zhodli zme se s partyju posledni mikrovypravy na Kavkaz, že nejnebezpečnějši lidi su ti, keři nemaju ty fejsbučky a instagramy. Nevite, co vlastně robi, jestli byli ve fitku, jestli su ve vztahu nebo jestli vubec dneska žrali. Pak su nebezpečni ti, keři nemaju televizu a tym padem nemožu zdilat totalitni nazory našich televizi a polityku. U nich pak nevite, co si mysli a možu byt […]

Hrstka samozvancu se sešla v době, kdy normalni člověk musi pracovat, před Krajskym uřadem v Ostravě, kde rozvinuli svoje štvave plagaty proti našim spojencum a pokušali se ziskat zmatene kolemjduci pro podpis svojich pamfletu. Každy přitem vi, a řikaly to i všecky tři naše nejvyšši gendropředstavitelky Pekarova, Adamova a Černochova, že na Mošnově bude vojenske logistycke […]

Skoro pětatřicet roku od plyšaku to trvalo! Furt sem se na ulici citil taky nejisty, zranitelny, ten pocit nebezpeči byl prostě všude. Až fčil se to měni. Černochova podepsala s černochem smluvu o dočasnem pobytu vojsk. Podivejte se, jak se ta černoška teteli blahem a štěstim. Naraz vim, že konečně su zpatky ve světě, kdy zme měli podepsany Moskevsky protokol o dočasnem […]

To by člověk na počatku neřeknul, že bude ten česky fialovy panaček taky uspěšny. Jak to enem ten synek robi? Taky to byl kdysik nenapadny synek z Aspenu, a přitem fčil v obirani vlastniho naroda dosahnul nejvyšši pozice v Evropě. A to se nebavime o tym, jak na přikaz řišskych organu prodava vlastnim lidem přišerně předraženu eletryku, keru si sami vyrobi, levně prodaju do […]

Už vic jak rok sem nebyl na Slovači, tuž se mi těžko popisuje, jak slovensky lid vnima multykulturni nadvladu. Ale velice dobře vim, jake reakce vzbuzuju posledni kroky multykulturni vlady v Česku (no, kroky… vlada nerobi nic). Před krytycku zimu, kde to vypada, že nam sučasna a předchozi vlada zajistila opravdu mrazive domovy, se ještě lidi neprobudili, bo sučasne teploty nad […]

Tuž co dneska? Vypada to jako rušny den. Budiček v sedum rano, bo sem se rozhodnul konspiračně předat objednane knižky pro moje čtenaře na Slovensko. Budiček mě překvapil. Vypnul sem ho a nastavil patnact minut dalšiho šlofika. Po patnacti minutach mě budik zas překvapil. OK, dal sem eště deset minut. Nejhorši je, že když ma člověk ten nejhezči sen, tak ta mala kurva zas […]

Zvolal Helmut, když zme vylezli na nabřeži a spatřil prvni osobu bez hadru přes pysk, vytahnul tydlifon a začal vyhledavat čislo na stražce koronove pravdy a lasky. „Neblbni, vole, nejsi v totalitnim Česko-Slovensku,“ povidam mu. Helmut se zarazil, rozhlidnul okolo, pohlednul do tvaři desitek svatečně oblečenych lidi, keři si ve fajnem, jarnim počasi vyšli na prochazku […]